SMĚRNICE  PREANALYTICKÁ FÁZE

 

Textové pole: Obsah

 

 

1.  Účel a rozsah platnosti

2.  Preanalytická fáze - obecně

2.1. Neovlivnitelné faktory

2.2. Ovlivnitelné faktory

2.3. Příprava pacienta před vyšetřením

 3.  Používaný odběrový systém

 4.  Pokyny pro odběry vzorků

            4.1. Odběr venózní krve

            4.2. Odběr kapilární krve

            4.3. Odběr krve na vyšetření acidobazické rovnováhy      

            4.4.Stručné pokyny pro odběry

 5.  Pokyny pro odběr a sběr  moče

            5.1. Moč a močový sediment

            5.2. Sběr moče

            5.3. Moč na mikroalbuminurii a proteinurii

            5.4. Kyselina vanilmandlová a 5-hydroxyindoloctová

            5.5. Hamburgerův sediment

6.  Transport vzorků

6.1.Informace k dopravě vzorků svozem biologického materiálu

            6.2. Transport primárních vzorků do laboratoře z lůžkových oddělení nemocnice

 7. Příjem žádanek a vzorků

            7.1.Požadavkové listy (žádanky)

            7.2.Kritéria pro odmítnutí vzorku

            7.3.Postup při nesprávné identifikaci vzorku nebo žádanky

 8. Centrifugace

 9. Základní informace k bezpečnosti

 

 

Textové pole: 1. Účel a rozsah platnosti

 

 

Účelem je popsání preanalytické fáze, ve které je kromě jiného obsažena specifikace biologického materiálu, odběrových nádob a textová informace o způsobu a podmínkách odběru a transportu biologického materiálu.Dále jsou popsány nezbytné operace se vzorkem a základní informace o bezpečnosti práce při práci s biologickým materiálem.

Dokument platí pro všechny pracovníky OKB.

 

 

 

Textové pole: 2. Preanalytická fáze –obecně

 

 

Do preanalytické části vyšetření se řadí příprava pacienta, odběr biologického materiálu, transport, příjem a identifikace vzorků, příprava vzorků a jejich uchovávání před samotnou analýzou. Jakékoliv nedostatky a chyby vzniklé v těchto částech jsou velmi nebezpečné, jelikož vedou k chybným výsledkům, a nedají se dobře odhalit systémem vnitřní kontroly kvality (SIKK). Ve svých důsledcích mohou vést k opakovaným vyšetřením, a tím i k prodloužení hospitalizace, v některých případech dokonce až k poškození zdraví pacienta.

Zdroje možných odchylek vzniklých v preanalytické fázi lze charakterizovat jako zdroje ovlivňující výsledky vyšetření. Zdroje odchylek se mohou vyskytovat před odběrem biologického materiálu, během odběru biologického materiálu, při dopravě biologického materiálu do laboratoře a před samotnou analýzou. Některé zdroje preanalytické variability lze minimalizovat a jiné jsou neovlivnitelné. Je důležité znát příčiny odchylek a snažit se jim vyvarovat.

Povinností laboratoře je systematicky poučovat zaměstnance o zásadách preanalytické fáze a kontrolovat jejich dodržování. Laboratoř vydává přesné instrukce týkající se preanalytické části vyšetření, neustále je interpretuje a kontroluje jejich správné dodržování. Také je nutné, aby zdravotnický personál správně poučil své pacienty o tom, jak se mají chovat před a během odběru. I sám pacient může výrazně ovlivnit výsledky svých testů tím, jak dodržuje pokyny, které mu byly poskytnuty. Je důležité, aby si pacienti uvědomili, že jakékoliv pochybení z jejich strany může ovlivnit výsledky stanovovaných analytů a jejich následnou léčbu.

 

 

 

2.1.Neovlivnitelné faktory preanalytické variability

 

zapotřebí znát pro správné hodnocení výsledků. Rozdíly jsou dány především hormonálním vybavením a habitem. U mužů bývají rozmezí některých analytů vyšší a to díky větší svalové hmotě. Nejvýraznější odchylky jsou znatelné u červeného krevního obrazu.

 

 

 

 

 

2.2.Ovlivnitelné faktory preanalytické variability

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 2.3. Příprava pacienta před vyšetřením

 

  Základní pokyny pro pacienty

 

 

Odběr venózní krve

Odběr žilní krve se provádí většinou ráno, obvykle nalačno, protože obsah látek v krevní plazmě v průběhu dne kolísá.Pacient musí být poučen, že odpoledne a večer před odběrem má vynechat tučná jídla. Pokud lze vynechat léky, má je pacient vynechat 3 dny před odběrem.

Ráno před odběrem nemá trpět žízní. Je vhodné, napije-li se pacient před odběrem  hořkého čaje nebo vody (1/4l).Pokud nejde o ležícího pacienta, má pacient před odběrem klidně sedět nejméně 15 minut, krev je vhodné odebírat rovněž vsedě, a to v křesle umožňujícím položit pacienta, dojde-li k náhodnému kolapsu. Před odběrem zjistí sestra dotazem, zda pacient dodržel podmínky odběru(nalačno,není-li po námaze). Při vlastním odběru se nemocný vyzve k sevření pěsti, opakované pumpování se však nedoporučuje a provede se odběr krve.

Odběr ranního vzorku moče

Příjem tekutin nemá být během noci nadměrný a pacient má být poučen o nutnosti omytí zevního genitálu vodou (zejména pro možnou falešnou pozitivitu bakteriurie).Použije se vzorek ze středního proudu první ranní moče.U žen je nutno odběr provést mimo období menstruace.

 

 

Sběr moče

Pacient musí být seznámen s technickým postupem při sběru moče.

Během sběru moče je nutné dosáhnout dostatečného objemu moče vhodným a rovnoměrným příjmem tekutin. Za vhodný se považuje takový příjem tekutin, aby se dosáhlo 1500 - 2000 ml moče u dospělého za 24 hodin. To znamená, že na každých 6 hodin sběru moče (kromě noci) vypije pacient asi 3/4 litru tekutin (voda nebo minerální voda).

Pro sběr moče před speciálními analýzami je nutný dietní režim - viz stanovení vanilmandlové a hydroxyindoloctové kyseliny.

 

Stolice na okultní krvácení

3 dny před začátkem a po dobu testování jíst co nejvíce potravin obsahujících vlákninu ( zelenina,celozrnný chléb,ořechy ),vynechat polosyrové nebo syrové masné výrobky a salámy,nepoužívat léky a vitamíny s obsahem vitamínu C a železa, acetylsalicylovou kyselinu zejména v kombinaci s alkoholem. Je nutné vyloučit krvácení z nosu, po extrakci zubu, z dásní, hemeroidů, nevyšetřuje se během a těsně po menzes. Odběr vzorků stolice jednorázový nebo po 3 následující stolice (zpravidla po tři následující dny )

 

 

 

Textové pole: 3. Používaný odběrový systém

 

 

V Oblastní nemocnici Příbram a.s jsou používány pro odběry bezpečnostní systémy Vacuette f.Greiner a

S-Monovette f.Sarstedt. Pokud je odběr proveden do správné odběrové nádobky jiného výrobce, je materiál zpracován podle požadavků lékaře.

 

 

S- Monovette f.Sarstedt

 

Srážlivá žilní krev 

Pořadí zkumavek při odběru

typ odběrového materiálu

1

Plastová zkumavka, separační granule

Sarstedt, bílý uzávěr, objem 4,5 ml nebo 9,0 ml

 

Nesrážlivá žilní krev pro získání plazmy (heparin litný, gel)

2

Plastová zkumavka s heparinem litným, gel

Sarstedt, oranžový uzávěr, objem 4,7 ml

Nesrážlivá žilní krev(citrát 1 : 10 )

3

Plastová zkumavka s citrátem (1:10)

Sarstedt, zelený uzávěr, objem 3 ml

Nesrážlivá žilní krev(EDTA)

4

Plastová zkumavka, K3 EDTA

Sarstedt, červený uzávěr, objem 2,7 ml 

Nesrážlivá žilní krev(citrát 1 : 5)

5

Plastová zkumavka, citrát 1:5

Sarstedt, fialový uzávěr, objem 3,5 ml

Nesrážlivá žilní krev(EDTA, fluorid)

6

Plastová zkumavka K2 EDTA, Na fluorid

Sarstedt, žlutý uzávěr, objem 2,7 ml

 

 

Vacuette f.Greiner

 

Srážlivá žilní krev 

Pořadí zkumavek při odběru

typ odběrového materiálu

1

Plastová zkumavka, aktivátor hemokoagulace

Vacuette, červený uzávěr,

 

Nesrážlivá žilní krev pro získání plazmy (heparin litný)

2

Plastová zkumavka s heparinem litným,

Vacuette, zelený uzávěr,

Nesrážlivá žilní krev(citrát)

3

Plastová zkumavka s citrátem 

Vacuette, černý uzávěr,

Nesrážlivá žilní krev(EDTA)

4

Plastová zkumavka, K2 EDTA

Vacuette, fialový uzávěr,

Nesrážlivá žilní krev(citrát)

5

Plastová zkumavka, citrát 1:5

Vacuette, modrý uzávěr,

Nesrážlivá žilní krev(EDTA, fluorid)

6

Plastová zkumavka K2 EDTA, Na fluorid

Vacuette, šedý uzávěr,

 

 

 

 

Odběr likvoru

 

Polystyrénová zkumavka bez úpravy,

sterilní

Odběr moče

na základní vyšetření

plastová zkumavka (žlutý uzávěr)

 

 

 

OKB může přijmout biologický materiál ke zpracování v nádobkách jiného typu,ale bezpodmínečně musí být dodrženy postupy a požadavky na typ odběrových nádobek ( příměsi EDTA,heparinu,atd)

 

 

Textové pole: 4. Pokyny pro odběry vzorků

 

 

Odběr biologického materiálu by měl probíhat na základě doporučení uvedených v laboratorní příručce. Dodržení uvedených pokynů je důležité pro správné zpracování biologického materiálu a zaručuje správné stanovení výsledků.Nedodržením uvedených pokynů může dojít ke zkreslení stanovovaných hodnot a jejich chybné interpretaci, která může vést až k poškození pacienta.

 

 

 

Bezpečnostní aspekty odběru krve

 

·         každý vzorek krve a jiného biologického materiálu je nutno považovat za potencionálně infekční. Je nutné zabránit zbytečným manipulacím s krví, které by mohly vést ke kontaminaci pokožky odebírající osoby nebo pomůcek používaných při odběru nebo ke vzniku infekčního aerosolu.

 

·         je nutné zajistit dostupnost lékaře při případných komplikacích při odběru krve.

 

·         u nemocných s poruchami vědomí nebo u malých dětí je nutné k zabránění případného poranění očekávat nenadálé pohyby nebo rekce na vpich.

 

·         veškeré manipulace s odběrovými jehlami se musí provádět s maximální opatrností.

 

·         pro odběry krve pacientů v izolaci je nutné vypracovat zvláštní pokyny.

 

·         je zakázáno provádět odběry biologického materiálu v místnostech s možným zdrojem infekčního aerosolu (místnosti  s centrifugami,dávkovači,vývěvami apod.)

 

·         prevence hematomu zahrnuje zejména:

 

- punkce pouze horní žilní stěny s jistotou, že jehla jen touto stěnou pronikla

- včasné odstranění turniketu

- používání jen velkých povrchových žil

- aplikace přiměřeně malého tlaku na místo vpichu po odběru krve

 

 

Textové pole: 4.1. Odběr venózní krve

 

 

Pracovní postup

 

·         Standardní odběr venózní krve provádíme obvykle ráno mezi 6 – 8 hodinou, obyčejně po 8 – 12  hodinovém  lačnění, protože obsah řady látek v krevní plazmě v průběhu dne kolísá (diurnální rytmus). Před odběrem nekouřit!

·         Ráno před odběrem pacient nemá trpět žízní. Je vhodné, napije-li se před odběrem vody nebo čaje, pokud nebude vyšetřována glykemie a pacient nemá diabetes, může si čaj i lehce osladit.

·         Pokud nejde o ležící, má pacient před odběrem nejméně 15 minut klidně sedět, krev je vhodné odebírat rovněž  vsedě, a to v křesle umožňujícím položit pacienta, dojde-li ke kolapsu.

·         Těsně před odběrem zjistí ošetřující personál (lékař,sestra,příp.laborant), zda pacient dodržel všechny podmínky odběru.

·         Osoba provádějící odběr krve si připraví odběrový materiál a příslušnou dokumentaci, zvláštní pozornost je nutno věnovat nemocným v intenzivní péči a odběrům pro krevní transfuze.Tato příprava je zaměřena zejména na  prevenci záměny vzorků.

·         Identifikace nemocného – odběrový personál musí zkontrolovat identifikaci nemocného, u pacientů schopných spolupráce ověří jeho totožnost, na případné nejasnosti upozorní odpovědného lékaře. U nemocných neschopných spolupráce (bezvědomí,děti,psychiatričtí nemocní,cizinci) identifikace verifikuje sestra, případně příbuzní pacienta nebo doprovod.

·         Ověří se dodržení potřebných dietních opatření.

·         Odběrová osoba před odběrem ověří dostupnost a kvalitu potřebných pomůcek(jehly,stříkačky,zkumavky aj.),zkontroluje identifikační údaje na zkumavkách a seznámí nemocného s postupem odběru.

·         U sedících nemocných odběrová osoba doporučí příslušnou polohu paže,tj. podložení paže opěrkou v natažené pozici bez pokrčení v lokti. U ležících nemocných zajistí přiměřenou polohu s vyloučením flexe v lokti. Pacient by neměl být před odběrem násilně probuzen, během odběru by neměl jíst nebo žvýkat.

·         Při vlastním odběru se nemocný vyzve k sevření pěsti, opakované pumpování předloktí se nedoporučuje!

·         Zkontroluje se kvalita žilního systému v loketní jamce, případně se volí opačná paže. Málo zřetelné žíly lze zvýraznit například masáží paže od zápěstí k lokti, krátkými poklepy ukazovákem na místo odběru, aplikací teplého prostředku (kolem 40 st.C na dobu 5 minut), spuštěním paže podél okraje postele. Při žilním odběru u dětí mladších dvou let lze pro odběr použít pouze povrchové žíly. Vždy je nutné zabránit poranění žíly nebo paže způsobené neočekávaným pohybem dítěte.

·         Provede se desinfekce místa vpichu, poté je třeba kůži nechat oschnout jednak pro prevenci hemolýzy vzorku, jednak pro odstranění pocitu pálení v místě vpichu. Po desinfekci je další palpace místa odběru nepřijatelná!

·         Použití turniketu – turniket smí být aplikován maximálně jednu minutu. Opakované použití na jedné paži je možné nejdříve po dvou minutách.

·         Při použití vakuových systémů Greiner se vloží vhodná jehla do držáku, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce a teprve potom se postupně nasazují vhodné zkumavky. Vakuová zkumavka se nesmí nasadit na vnitřní konec jehly před venepunkcí,protože by se vakuum ve zkumavce zrušilo.Jakmile krev začne pomocí vakua vtékat do zkumavky, lze odstranit turniket. Pozice jehly v žíle se přitom nesmí změnit. Je-li ve vakuované zkumavce protisrážlivé nebo stabilizační činidlo, musí se zabránit styku tohoto činidla s víčkem zkumavky nebo případnému nasátí krve s činidlem do žilního systému. Vakuum ve zkumavce zajistí přiměřené naplnění zkumavky  i dostatečný poměr krve a protisrážlivého činidla. Jednotlivé zkumavky s přídatnými činidly je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným převracením.

·         Při použití jehly a stříkačky se vloží jehla do stříkačky, palcem ve vzdálenosti 2-5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce, turniket se odstraní bezprostředně po objevení se krve. Rychlý tah pístem vede k mechanické hemolýze a může znesnadnit odběr tím, že přisaje protilehlou cévní stěnu na ústí injekční jehly. Z bezpečnostních důvodů je zakázána  manipulace s odběrovými soupravami, která by vedla ke vzniku infekčního aerosolu, proto se nemá snímat jehla ze stříkačky a je nezbytné stříkačku vyprazdňovat pozvolna a po stěně zkumavky – ne silným tlakem, aby nedocházelo k pěnění krve a případné hemolýze.

·         Doporučené pořadí odběrů z jednoho vzorku:

o        Zkumavka pro hemokultury

o        Zkumavka bez přísad

o        Zkumavky pro hemokoagulaci

o        Ostatní zkumavky s přísadami

·         Nepodaří-li se odebrat dostatečné množství krve, může se použít některý z následujících postupů:

o        Změní se pozice jehly

o        Použije se jiná vakuovaná zkumavka

o        Uvolní se příliš zatažený turniket

·         Nejvhodnější doba pro uvolnění turniketu je okamžik, kdy se ve zkumavce nebo stříkačce objeví krev, včasné uvolnění paže normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru.

·         Pacient během odběru a po něm uvolní svalové napětí paže. Místo vpichu se zakryje sterilním čtvercem, jemně se na něj zatlačí a pomalým tahem se odstraní jehla ze žíly,dbá se přitom, aby nedošlo k poranění kůže pacienta.

·         Ošetření paže po odběru:

·         Za normálních okolností se místo odběru překryje sterilním čtvercem a přelepí se náplastí a pacientovi se doporučí ponechat místo odběru kryté alespoň   15 minut.

·         Při pokračujícím krvácení z místa odběru se pomocí sterilního čtverce a přiměřeného tlaku na místo odběru vyčká zastavení krvácení. Sterilní čtverec se pomocí gázového obvazu pevně připevní k paži a místo se nechá zakryté nejméně 15 minut.

·         Bezprostředně po odběru je nutné bezpečně zlikvidovat použitý materiál. Použité jehly, stříkačky a jiný materiál se ukládají do označeného pevného boxu na kontaminovaný odpad a bez další manipulace se zapečetěné denně odvážejí k likvidaci. Při všech operacích  je nutné vyloučit poranění.

·         Chlazení vzorků - u některých analytů je nutné vzorek krve bezprostředně po odběru ochladit, aby se zpomalily metabolické procesy ovlivňující koncentraci nebo aktivitu vyšetřovaných parametrů, např.amoniak, katecholaminy, acidobazické parametry, parathormon, osteokalcin.

·         Čas odběru krve (datum,hodina,minuta) se zaznamenává na žádanku nebo do výpočetního systému.

·         Do laboratoří se odešlou správně vyplněné žádanky a správně označené zkumavky.

·         Odběry krve se plánují tak, aby nedocházelo k zbytečné anemizaci pacienta.

·         Odběry krve z centrální katetrů nebo z katetrů určených pro parenterální výživu se nedoporučují, pokud o použití těchto míst nerozhodne lékař, podobně tomu je při odběrech z kanyl, heparinizovaných zámků, ze spojek dialyzovaných pacientů apod. Při všech těchto odběrech je nutné krev kontaminovanou infuzními roztoky nechat odtéci do zkumavky, která se k vyšetření nepoužije.

·         Pokud jsou nemocnému podávány infuze nebo transfuze, je nutno uskutečnit odběr krve z druhé ruky ( zabránění kontaminace krevního vzorku).

·         Odebranou krev je nutno chránit před světlem (přímé sluneční světlo,zářivky) a transportovat co nejdříve od odběru do laboratoře.

·         Ihned po odběru je nutno dodat krev na následující stanovení: amoniak, stanovení ABR a krevních plynů, laktát.

 

 

 

Chyby při odběru krve:

 

1.Chyby při přípravě pacienta

Ø       pacient nebyl nalačno, požité tuky způsobí přítomnost chylomiker v séru nebo plazmě

Ø       v době odběru nebo těsně před odběrem dostal pacient infuzi

Ø       odběr nebyl proveden ráno nebo byl proveden po mimořádné fyzické zátěži (včetně nočních směn)

Ø       je zvolena nevhodná doba odběru; během dne řada biochemických hodnot kolísá

 

2.Chyby způsobené nesprávným použitím turniketu

Dlouhodobé stažení paže nebo nadměrné cvičení se zataženou paží před odběrem vede ke změně poměrů tělesných tekutin v zatažené paži, ovlivněny jsou např. koncentrace draslíku nebo proteinů.

 

 

3.Chyby při odběru skladování a transportu

Ø       byly použity nevhodné zkumavky

Ø       nesprávné protisrážlivé činidlo nebo jeho nesprávný poměr k plné krvi

Ø       špatné označení zkumavek s materiálem

Ø       zkumavky jsou potřísněny krví

Ø       uplynula dlouhá doba mezi odběrem a oddělením krevního koláče od séra nebo plazmy (zvyšuje např .koncentraci draslíku)

Ø       krev byla vystavena nevhodně vysoké teplotě nebo slunečnímu svitu

Ø       zkumavka s odebranou krví po odběru upadla nebo došlo k jinému násilnému protřepání např.teplá krev byla odeslána těsně po odběru do laboratoře potrubní poštou ( rozpad erytrocytů způsobuje hemolýzu)

 

 

 

 

 

 

Textové pole: 4.2. Odběr kapilární krve

 

 

 

Potřeby:OSN-S OSN-E

Kapilára pro odběr glykémie, heparinizovaná pro vyšetření acidobazické rovnováhy, mikrozkumavka, držáky kapilár, štítky, sterilní lanceta, dezinfekční roztok, magnet, míchací drátky, zátky.

 

Odběr kapilární krve na glykémii

Pro stanovení glykémie provádějí odběr kapilární nebo venózní krve sestry na příslušném oddělení. Ranní glykémie se odebírají zásadně nalačno, glykémie určené k vyšetření glykemického profilu se provádějí během dne v časech dle požadavku lékaře. Při odběru glykémie v časných ranních hodinách lze odběr ponechat v lednici a doručit s prvním ranním odběrem.

 

Odběr glykémie do mikrozkumavek Eppendorf s roztokem pufru do kapiláry

(roztok pufru obsahuje fluorid sodný, který působí jako konzervační činidlo a zabraňuje poklesu hodnot  glukózy).OKB vydává mikrozkumavky s pufrem podle požadavků oddělení.

 

Ø       připravte si potřebné pomůcky, vyplňte žádanky se všemi náležitostmi

Ø       proveďte hygienickou dezinfekci rukou, oblékněte si rukavice

Ø       proveďte dezinfekci místa vpichu, nechte dezinfekci zaschnout

Ø       provedeme vpich lancetou do dobře prokrveného prstu v místě mimo střed bříška prstu dostatečně hluboko, aby krev volně vytékala

Ø       první kapku krve setřeme do suchého  tamponu

Ø       přiložíme odběrovou kapilárku a zcela ji naplníme

Ø       kapilára na odběr glukózy musí být plná t.j.20 ul

Ø       naplněnou kapiláru vhodíme do  1ml roztoku pufru v mikrozkumavce a řádně promícháme

Ø       zkumavka musí být opatřena jménem nemocného předem, ještě před odběrem.

Ø       po odběru přiložíme na místo vpichu sterilní čtverec

 

 

Chyby při odběru kapilární krve na glykémii do roztoku pufru

 

Ø       Kapilára na odběr glukózy musí být plná  t.j.20 ul

Ø       Po odběru a vhození do roztoku se řádně promíchá, aby zbytky krve nezůstaly v kapiláře

Ø       Nedostatečné množství krve v kapiláře způsobí naměření nízké glykémie

Ø       Bublinky v kapiláře způsobují naměření nízké glykémie

Ø       Nadměrné mačkání prstu způsobuje nebezpečí naředění tkáňovým mokem

Ø       Chybný odběr ovlivňuje výsledky naměřené glykémie!!!

 

 

 

 

Odběr kapilární glykémie do mikrozkumavky označené ,,K“

Tato mikrozkumavka eppendorf obsahuje vysušený roztok K2EDTA  pro zábranu sražení krve a fluorid sodný pro konzervaci a zabránění poklesu hodnot glukozy. Odběr se provádí nakapáním přiměřeného množství  kapilární krve (asi 6 plných kapek) do mikrozkumavky. Po odběru se řádně promíchá!

                                                                      

 

 

 

Textové pole: 4.3. Odběr krve na vyšetření acidobazické rovnováhy a pO2

 

 

 

Pracovní postup – odběr arteriální krve

Vhodná místa k odběru arteriální krve – a.femoralis, a.brachialis, a.radialis, lebeční artérie novorozenců

Ø       Připravte si potřebné pomůcky včetně odběrové injekční stříkačky s heparinem, vyplňte žádanky s všemi náležitostmi a označte odběrové nádoby

Ø       Ve stříkačce ani kanyle nesmí být žádné bublinky vzduchu

Ø       Proveďte hygienickou dezinfekci rukou, oblékněte rukavice

Ø       Proveďte anestezii a dezinfekci místa vpichu doporučeným prostředkem. Po dezinfekci je potřeba nechat místo vpichu oschnout pro prevenci hemolýzy vzorku.

Ø       Proveďte vlastní odběr, po odběru odstraňte bublinky vzduchu a pevně uzavřete zátkou nebo speciálním uzávěrem, krev promíchejte.

Ø       Po odběru se za normálních okolností překryje místo odběru sterilním čtvercem a provede se zakrytí místa vpichu náplastí. Pacientovi se doporučí ponechat krytí nejméně 15 minut. Pokud krvácení pokračuje,  pomocí sterilního gázového čtverce a přiměřeného tlaku na místo vpichu se vyčká zastavení krvácení.

Ø       Zajistěte včasná doručení do laboratoře. Krev odebraná na acidobazickou rovnováhu musí být vyšetřena do 15 minut po odběru. Pokud jsou kapiláry nebo stříkačky vhodně uloženy – například zabaleny do buničiny a obloženy sáčkem s tajícím ledem a nebo uloženy v lednici při 4 – 8 °C, je možno provést vyšetření do 30 - 60 minut.

 

 

Pracovní postup – kapilární odběr arterializované krve

Odebíráme z dobře prokrveného místa – ušní lalůček, bříško prstu, patička malých dětí. Kapilární odběr je výhodnější tam, kde chceme posoudit acidobazickou rovnováhu v tkáních. Pro přesné sledování hodnoty pO2 se doporučuje odebírat krev z ušního lalůčku. Podobně u kardiaků, pacientů s respirační insuficiencí nebo při známkách akrocyanózy.

Ø       Připravte si potřebné pomůcky, vyplňte žádanky se všemi náležitostmi

Ø       Proveďte hygienickou dezinfekci rukou, oblékněte si rukavice

Ø        Před odběrem je vhodné šetrně prohřát místo vpichu (zabalení končetiny do teplého obalu, prohřátí teplou vodou) nebo je možné použít hypertermizační mast. Pozor na možné nežádoucí účinky (kožní reakce, vniknutí do oka a podobně).

Ø       Provedťe dezinfekci místa vpichu, nechte zaschnout dezinfekční prostředek.

Ø       Provedťe vpich celým hrotem sterilní lancety, krev musí volně odtékat.

Ø       Setřete první kapku krve

Ø       Přiložte heparinizovanou kapiláru ke krevní kapce pod vhodným úhlem krev plynule sama vtéká do kapiláry – krev v kapiláře musí být zcela bez bublin.

Ø       Místo vpichu po odběru překryjte sterilním čtvercem

Ø       Do kapiláry vložte drátek a oba konce uzavřete zátkami

Ø       Promíchejte důkladně pomocí magnetu krev v kapiláře. Pokud se tento postup nezachová, vytvářejí se fibrinová vlákna, která znemožní natáhnout krev do měřicího systému přístroje. Podobně sloupec krve přerušovaný bublinkami vzduchu znehodnotí kvalitu měření.

Ø       Proveďte hygienickou dezinfekci rukou, zkontrolujte označení vzorku a  zajistěte správné a včasné doručení do laboratoře.

Ø       Zajistěte včasné doručení do laboratoře. Krev odebraná na acidobazickou rovnováhu musí být vyšetřena do 15 minut po odběru. Pokud jsou kapiláry vhodně uloženy - zabaleny  například do buničiny, která je obložena sáčkem s tajícím ledem a nebo uloženy v lednici při 4 – 8 °C, je nutno vyšetření provést do 30 - 60 minut.

 

 

Důležitá upozornění:

Ø       při měření vzorku po delší době než 15 minut je vhodný transport na ledu ( vzorek zabalit do buničité vaty a přiložit sáček s tajícím ledem - pozor na zmrznutí vzorku a tím způsobenou hemolýzu)

Ø       i chlazený vzorek je třeba změřit nejlépe do 30 minut

Ø       Po odběru vzorku dochází v krvi v důsledku probíhající glykolýzy v erytrocytech k produkci laktátu, tzn. k posunu pH, [HCO3]- a BE ve smyslu metabolické acidozy.

 

 

Chyby při odběru ABR

- bublinky v kapiláře

- nadměrné mačkání prstu

- nedokonalé promíchání

- krev nedodána k vyšetření okamžitě

- odběr žilní krve (bez označení, že se o tuto krev  jedná)

- odběr z prochladlé, neprokrvené končetiny

- nedokonalé odstranění dezinfekčního prostředku

 

4.4 Kapilární  odběr krve u novorozenců – novorozenecký bilirubin

Pracovní postup:

1.       Odběr krve se provádí pouze na požadavek ošetřujícího lékaře.

2.       Odebírající personál si připraví žádanku a štítek s identifikací novorozence, dítě přenese na odběrové místo a připraví si pomůcky k odběru (heparinizovaná kapilára 50 μl, sterilní lancety, sterilní čtverečky, dezinfekce, sterilní krytí).

3.       Odebírající si zkontroluje identifikaci novorozence a připravený popsaný odběrový materiál na odběrovém tácu, navlékne si jednorázové rukavice, dezinfikuje místo vpichu a dezinfekci nechá zaschnout. Poté provede vpich sterilní lancetou, přiloží kapiláru a nasaje do ní  potřebné množství krve. Místo vpichu pokryje sterilním krytím.

4.       Odebírající do kapiláry zasune míchadélko a oba dva konce kapiláry uzavře koncovkami, pomocí magnetu pečlivě kapiláru promíchá.

5.       Kapiláru označenou identifikací dítěte vloží do zkumavky, žádanku do igelitového sáčku a obojí vloží do patrony na potrubní poštu a odešle na OKB.

6.       Po odběru kapilární krve do kapiláry o objemu 50 μl se celkový bilirubin stanoví spektrofotometricky na

      acidobazickém analyzátoru ABL 800 Flex (firma Radiometer) na oddělení klinické biochemie (OKB).

 

Omezení metody:

1.       Spektrofotometricky lze stanovit pouze celkový bilirubin, nikoliv jednotlivé složky (konjugovaný a nekonjugovaný). Za spolehlivou hranici lze považovat 280 μmol/l.

2.       Pokud je hodnota bilirubinu vyšší, je třeba odběru krve 500 μl a stanovení bilirubinu provést fotokolorimetrickou  metodou na OKB.

 

Chyby při odběru kapilárního novorozeneckého bilirubinu:

 

- bublinky v kapiláře

- nadměrné mačkání prstu

- nedokonalé promíchání

- krev nedodána k vyšetření okamžitě

- odběr žilní krve (bez označení, že se o tuto krev  jedná)

- odběr z prochladlé, neprokrvené končetiny

- nedokonalé odstranění dezinfekčního prostředku

 

Textové pole: 4.5. Stručné pokyny pro odběry

 

 

 

 

  

Odběr

žilní krve

 

Odběr venózní krve provádíme většinou ráno a nalačno. Připravíme si potřebné pomůcky, označíme odběrové nádoby. Provedeme hygienickou dezinfekci rukou, nasadíme rukavice. Vyhledáme vhodné místo pro odběr.

Provedeme dezinfekci místa vpichu a necháme dezinfekci zaschnout. Přiložíme turniket. Při použití vakuových systémů se vloží vhodná jehla do držáku, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce a teprve potom se postupně nasazují vhodné zkumavky. Vakuová zkumavka systému Greiner Vacuette  se nesmí nasadit na vnitřní jehlu držáku před venepunkcí, protože by se vakuum ve zkumavce zrušilo. Jakmile krev začne pomocí vakua vtékat do zkumavky, lze odstranit turniket. Je-li ve vakuované zkumavce protisrážlivé nebo stabilizační činidlo, musí se zabránit styku tohoto činidla s víčkem zkumavky nebo případnému zpětnému nasátí krve s činidlem do žilního systému. Vakuum ve zkumavce zajistí jak přiměřené naplnění zkumavky, tak správný poměr krve a protisrážlivého činidla. Jednotlivé zkumavky s přídatnými činidly je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převrácením.

U koagulace promíchat čtyřnásobným převrácením.

Systém S-Monovette Sarstedt lze použít klasickým způsobem s využitím pístu stříkačky i jako vakuový systém.

 

 

Odběr

kapilární krve

Pro stanovení glykémie provádějí odběr kapilární nebo venózní krve sestry příslušného oddělení. Odběry na stanovení ranní glykémie se odebírají zásadně na lačno, odběry na stanovení glykémie určené k vyšetření glykemického profilu se provádějí v časech dle rozpisu lékaře. Odběr krve na  stanovení glukózy se provádí do 20 ul kapiláry. Pro přesnost stanovení koncentrace glukózy je nutné odebrat do kapiláry přesně 20 ul. Kapilára musí být plná - bez bublin.

Pro stanovení krevních plynů je potřeba dodržovat tyto zásady:

První kapka krve se setře. Lehkým tlakem v okolí místa vpichu se vytvoří další kapka. Ke kapce se přiloží heparinizovaná  kapilára, do které se při vhodném sklonu krev sama nasává. Krev z vpichu musí volně odtékat, kapiláru nasazujeme těsně k rance. Krev v kapiláře musí být zcela bez bublin. Po naplnění kapiláry se do kapiláry vloží 1 drátek, kapilára se uzavře na obou koncích zátkami a pomocí magnetu se krev důkladně promíchá. Drátek se v kapiláře ponechá. Krev odebraná na acidobazickou rovnováhu musí být vyšetřena ihned. Pokud jsou kapiláry zabaleny do buničiny a obloženy sáčkem s tajícím ledem a nebo uloženy v lednici při 4 - 8 °C, je nutno vyšetření provést do 30 - 60 minut.

Odběr ranního vzorku moče

Provádí se pouze po poučení pacienta, je nutné zabránit kontaminaci moče.

 

Sběr moče obecně

Provádí se pouze u důkladně poučeného pacienta.

Při celodenním sběru se pacient ráno (obvykle v 6:00 hodin) vymočí mimo sběrnou nádobu do záchodu, NIKOLI do sběrné nádoby !) a teprve od této doby bude veškerou další moč (i při stolici) sbírat do lahve. Po uplynutí doby sběru se do sběrné láhve vymočí naposledy (tj. následující den opět v 6:00 hodin).

Pokud má být sběr rozdělen na kratší intervaly (12, 8, 6, 3 hodiny) postupuje se analogicky a na každé sběrné nádobě musí být označení doby sběru s přesností na minuty. Uzavřenou sběrnou nádobu označit jménem a celým rodným číslem. Do laboratoře se dodává vždy celý objem moče.

Pro bilanční sledování i pro přesnější posouzení renálních funkcí je bezpodmínečně nutné zachytit veškerou moč a také extrarenální ztráty, pokud jsou větší než 100 ml za 24 hodin. Podrobnější informace o jednotlivých typech sběru moče v pokynech - "G" nebo přílohách - "H"

Stolice na okultní krvácení

Odběr malého vzorku stolice ze tří míst ve stolici na spirálku tyčinky. Vložení zpět do originální testovací zkumavky a zašroubování. Doručení do laboratoře ke zpracování.Testy vydává OKB.

 

 

Podrobné informace a pokyny pro pacienty a oddělení viz  Pokyny pro oddělení

 Pokyny pro pacienty

 

Podrobné informace k jednotlivým laboratorním položkám viz  Seznam metod

 

 

Textové pole: 5. Pokyny pro odběr a sběr moče

 

 

 

5.1. Moč a močový sediment

 

K zamezení zkreslení nálezu dodržujte prosím tyto pokyny:

·           Pokud neurčí ordinující lékař jinak, provádí se vyšetření vždy z první ranní moče.

·           Příjem tekutin nemá být během noci nadměrný, aby nebyla moč příliš zředěná.

·           Před odběrem vzorku moče je nutno provést očistu zevních genitálií vodou.

·           K vyšetření se použije vzorek ze středního proudu moče – první část moče se vymočí  do záchodové mísy, střední část moče se zachytí do plastové zkumavky, zbývající objem moče opět do záchodové mísy.

·           U žen platí, že odběr musí být proveden mimo období menstruace.

·           K biochemickému vyšetření moče je určena plastová zkumavka se žlutým uzávěrem, kterou lze možno vyzvednout na OKB ON Příbram a.s budova F nebo v odběrových centrech. K bakteriologickému vyšetření moče je nutné použít sterilní plastovou zkumavku.

·         V krajním případě  můžete použít pro biochemické vyšetření moče čistou a suchou nádobku, ve které nebudou zbytky původního obsahu (léky, chemikálie, čistící prostředky). Objem vzorku moče má být asi 10 ml.

·          Bakteriologické vyšetření moče nelze provádět z náhradních nádobek, je důležité důkladné omytí genitálií a odebrání přísně středního proudu moče. Vzorek moče je nutno vždy do hodiny doručit do laboratoře.

·          Správně označený materiál včetně žádanky se doručí do laboratoře.

·         Interval od vymočení do zpracování vzorku má být dle možností do 1 hodiny, maximálně do 2 hodin. Proto není vhodné vyšetřovat vzorek ranní moče dodaný do laboratoře později. Může dojít ke zkreslení výsledku.

 

 

5.2. Sběr moče

 

Při bilančním sledování a při funkčních testech ledvin je nutné zajistit sběr veškeré vyloučené

moče. Nejčastější chybou je, že před zahájením sběrného období není močový měchýř vyprázdněn mimo

sběrnou nádobu.

 

 

 

5.3. Moč na proteinurii a mikroalbuminurii

 

Pro analýzu je třeba dodat do laboratoře vzorek nesbírané - první ranní moče. Na OKB se současně provede stanovení hladiny kreatininu v moči a spočítá se poměr. Kvantitativní proteinurie je vyjadřována jako poměr protein/kreatinin v moči (PCR). Mikroalbuminurie jako poměr albumin/kreatinin v moči (ACR).

Poměr protein/kreatinin v moči má zkratku qUPR/K – jednotka g/mol

Poměr albumin/ kreatinin v moči má zkratku dua/Kr – jednotka g/mol

Důraz kladený na použití celkových poměrů má několik důvodů, zejména nepohodlnost při sběru moče a hlavně nepřesnosti vznikající při sběru moče.Vzorek první ranní moče je nejvhodnější, poměr albumin/protein v něm nejlépe koreluje s 24-hodinovým vylučováním v moči.

 

 

 

5.4. Kyselina vanilmandlová a  5 -hydroxyindoloctová

 

Příprava pacienta na odběr:

pokud je to možné, vysadit po dohodě s lékařem 2 týdny před sběrem moče všechny léky.

Jinak vysadit léky typu: alfa-methyldopa a jiná centrálně působící antihypertenziva, inhibitory MAO, antiparkinsonika (L-DOPA),sulfonamidy, antibiotika, diuretika, salicyláty, benzodiazepiny.

 Dieta 2 dny před sběrem a během sběru moče:

vynechat kávu a jiné potraviny s kofeinem, silný čaj, alkohol, kakao, ořechy, čokoládu, potraviny s vanilinem, sýry, banány, citrusy, zeleninu, bylinkové čaje, ovocné šťávy.

 

Odběr primárního vzorku moče:

 

 

 

5.5. Hamburgerův sediment

 

 

 

 

Textové pole: 6. Transport vzorků

 

 

 

6.1.Informace k dopravě vzorků do laboratoře svozem biologického materiálu

 

 Svoz biologického materiálu od ambulantních lékařů a detašovaných odběrových pracovišť OKB je prováděn tak, aby byly dodrženy časové limity pro stabilitu analytů.

Odebraný biologický materiál je svozovým pracovníkem uložen  v uzavíratelných chladících boxech. Dokumentace k odběrům je uložena do zvláštních obalů. Svozový pracovník rozveze odebraný materiál do jednotlivých laboratoří (biochemie, hematologie, mikrobiologie). Materiál pro biochemická vyšetření je postupně přijímán, označen a tříděn pro další preanalytické úpravy (centrifugace krve) nebo  analýzy.

 

Další informace k přepravě vzorků viz     LP-20-Transport vzorku do laboratoře

 

 

6.2. Transport primárních vzorků do laboratoře z lůžkových oddělení nemocnice

 

 Transport primárních vzorků z lůžkových oddělení nemocnice si zajišťují oddělení sama. Veškeré nesrovnalosti týkající se odebraného materiálu nebo dokumentace řeší pracovník laboratoře telefonicky ihned se zdravotnickým personálem příslušného oddělení, nikoliv s pomocným zdravotnickým personálem provádějícím transport vzorku do laboratoře.

Materiál je na OKB Příbram  donášen jednak pomocným personálem z jednotlivých oddělení a nebo zasílán potrubní poštou.

 

Textové pole: Transport primárních vzorků do laboratoře potrubní poštou

Při zasílání biologického materiálu potrubní poštou je nutno nechat krev po odběru 10min stát!!  Nevkládat ještě teplou krev do patrony potrubní pošty. Transport krve bezprostředně  po odběru zvyšuje nebezpečí hemolýzy !!!

U kapiláry s odběrem na vyšetření acidobazické rovnováhy (Astrup) je nutno zajistit její umístění v patroně tak, aby byla řádně zafixována. Vhodné je umístění do plastové zkumavky a její vložení do buničité vaty nebo pouze do větší vrstvy buničité vaty a  pak do přepravní patrony. Je nepřípustné lepit kapiláru nebo stříkačku s ABR na žádanku!!!

 

Moče na vyšetření zasílat pouze v plastové zkumavce se žlutým uzávěrem. Tyto zkumavky je možno vyzvednout na OKB.

 

Podrobné informace k jednotlivým vyšetřením viz  Seznam metod

 

 

Informace k dopravě vzorků

 

Zkumavky s materiálem musí být zasílány uzavřené co nejdříve po odběru. Vzorek po odběru nesmí být bez předchozí úpravy (centrifugace) skladován do druhého dne v lednici.

U citlivých analýz je nutné dodržet maximální časy stability, vzorky doručené po jejím uplynutí nebudou analyzovány.

Je nutné zajistit transport vzorku v boxech zamezujících znehodnocení vzorku mrazem nebo horkem (chladicí vložka v létě, vytemperování boxu za laboratorní teploty v zimě). Podrobné informace ke každému analytu v dokumentech  Seznam metod

 

Svoz biologického materiálu je zajišťován autem nebo sanitou autoprovozu ON Příbram a.s., a to  pro detašovaná odběrová pracoviště OKB Příbram a pro některé ordinace ambulantních lékařů v Příbrami a okolí ve všedních dnech. Materiál je v odběrových centrech  roztříděn podle typu (materiál pro biochemickou, hematologickou, mikrobiologickou laboratoř a transfúzní oddělení) a předán svozovým pracovníkem jednotlivým laboratořím ke zpracování. Materiál pro OKB dodaný do 12:00 hodin je zpracován v den odběru. Po 12. hodině jsou vzorky upraveny pro analýzu a uskladněny v lednici pro zpracování na následující den.

 

 

Svoz z odběrových pracovišť

 

Odběrové středisko Areál 1

Odběrová sestra řadí odebraný nebo donesený biologický materiál do stojánků a provádí kontrolu identifikace (k jedné žádance může být více druhů materiálů). Materiál je sestrou rozdělen pro jednotlivé laboratoře( mikrobiologii,hematologii,biochemii).

V tomto středisku je přístup pro pacienty na invalidním vozíku.

Doručení do jednotlivých laboratoří zajišťují ve stanovených intervalech sanitárky jednotlivých oddělení.

 

Odběrové pracoviště Areál 2

Odběrová sestra provádí kontrolu identifikace pacienta, odběr a třídění odebraného i doneseného biologického materiálu (k jedné žádance může být více druhů materiálů). V tomto středisku je přístup pro nemocné na invalidním vozíku.

Svoz na centrální pracoviště zajišťuje auto ONP a.s. v 9:00,11:00 a 13:00

 

Odběrové pracoviště Poliklinika RAVAK

Odběrová sestra provádí kontrolu identifikace pacienta, odběr a třídění odebraného i doneseného materiálu podle jednotlivých pracovišť do stojánků. V tomto středisku je přístup pro nemocné na invalidním vozíku.

Svoz odebraného materiálu zajišťuje auto ONP a.s. v 10:30 a 13:00 hodin.

 

Odběrové pracoviště Zdravotní středisko poliklinika Rožmitál p. Třemšínem

Odběrová sestra provádí kontrolu identifikace pacienta, odběr a třídění odebraného i doneseného materiálu podle jednotlivých pracovišť do stojánků. Sestra provádí odběr, odstředění a separaci krve. V tomto středisku je přístup pro nemocné na invalidním vozíku.

Svoz odebraného materiálu zajišťuje svozové auto ONP a.s. ve 12:00.

 

Odběrové pracoviště Poliklinika Březnice

Odběrová sestra provádí kontrolu identifikace pacienta, odběr, odstředění a separaci séra a třídění biologického materiálu pro jednotlivé laboratoře ON Příbram a.s.

Svoz odebraného materiálu zajišťuje svozové auto ONP a.s. ve 12:00hod.

 

Biologický materiál je při převozu vložen do boxu s chladící vložkou spolu s dokumentací ve zvláštním obalu.Takto je převezen do příslušných laboratoří ON  Příbram.  Svoz materiálu a rozvoz výsledků

 

 

Textové pole: 7. Příjem žádanek a vzorků

 

Identifikace pacienta na biologickém materiálu

Nezbytnou identifikaci biologického materiálu před přidělením laboratorního čísla (kódu) tvoří nejméně příjmení pacienta a číslo pojištěnce (rodné číslo) nebo rok narození, jinak je nutné materiál odmítnout (viz dále), v  případě profilu (kortizol,glykémie) ještě  pořadí vzorku římskou číslicí v rámci jednoho dne nebo jiný vhodný způsob podrobnější identifikace biologického materiálu (např.čas odběru).

Pokud je nádoba s biologickým materiálem označena z uvedených povinných identifikačních znaků pouze jménem pacienta, laboratoř ji může přijmout za předpokladu, že je jednoznačně připojena k žádance s kompletní identifikací pacienta (přilepením k  obalu a podobně).

Výjimku tvoří nemocní, u nichž není kompletní identifikace k dispozici (neznámé osoby nebo osoby, u nichž jsou k dispozici povinné identifikační znaky jen v částečném rozsahu). Odesílající oddělení je povinno srozumitelně o této skutečnosti informovat laboratoř a zajistit nezaměnitelnost biologického materiálu a dokumentace.

Jiný způsob označení biologického materiálu se nepřipouští, resp. je důvodem pro odmítnutí.

 

Identifikace pacienta na žádance

 

Pro žadatele má laboratoř zavedenou žádanku – Žádanka na laboratorní vyšetření. Žádanka pro ambulantní lékaře je na vyžádání v laboratoři, lůžková oddělení si je vyzvedávají ve skladu MTZ!!!

 

Jinou než vlastní žádanku laboratoře (například tištěnou lékařem z jeho informačního systému) přijme laboratoř ke zpracování tehdy, splňuje-li žádanka veškeré náležitosti uvedené níže. Na žádance musí být jednoznačně identifikovatelná jednotlivá vyšetření, která má laboratoř provést. Uváděné údaje musí být čitelné a uvedeny tak, aby nemohly být při další manipulaci se žádankou poškozeny.

 

Nezbytnou identifikaci pacienta na žádance tvoří nejméně:

·         příjmení, jméno, popř. titul pacienta/ pojištěnce

·         rodné číslo / popř. číslo pojistky pacienta / pojištěnce

·         kód pojišťovny pacienta / pojištěnce

·         minimálně základní diagnóza

·         identifikace objednavatele – ústav, oddělení, IČP, odbornost, adresa žadatele

·         způsob zpracování / statim, rutina /

·         požadovaná vyšetření / vázaná k dodanému vzorku nebo k dodaným vzorkům /

·         datum odběru , čas a podpis odebírajícího pracovníka

Identifikace novorozence

Vyšetření krve novorozence včetně pupečníkové krve se nesmí požadovat na žádance s identifikačními údaji matky! Na žádance pro novorozence musí být uvedeno jeho rodné číslo, pokud není známo, pak číslo generované NIS – pak budou výsledky zasílány do NIS pod těmito čísly. V případě,že nebude novorozenec identifikován  předepsaným způsobem,bude mu z data narození a pohlaví vygenerováno číslo v LIS, v tom případě nebudou výsledky dosažitelné elektronickou cestou v NIS. Po získání platného rodného čísla budou výsledky uložené pod generovaným rodným číslem navázány na platné rodné číslo.

Materiál na OKB lze dodat bez žádanky pouze v případě: při glykemickém a kortizolovém profilu hospitalizovaných. Ve všech ostatních případech se biologický materiál dodává současně s požadavkovým listem (žádankou)

 

Textové pole: Bezpodmínečně nutné je zasílat odděleně biologický materiál a jeho dokumentaci  a  používat přepravní sáček !!!

Identifikace pacienta na žádance a označení vzorku

 

Vzorky pacientů určené k analýze bez dostatečné identifikace  pacienta se v laboratoři nesmějí vyskytovat.

Po kontrole přijatého materiálu a žádanky jsou identifikační znaky pacienta ze žádanky zadány do laboratorního informačního systému, zadanému vzorku je automaticky přiřazeno laboratorní číslo, které je softwarem laboratorního informačního systému a tiskárnou čárových kódů zpracováno ve specifický nezaměnitelný čárový kód vytištěný na identifikačním štítku (obsahuje čárový kód, jméno pacienta, rodné číslo, přiřazené laboratorní číslo, typ materiálu, označení urgentnosti požadavku, zařazení do laboratorního bloku).Tento kód je po kontrole údajů štítku z tiskárny a štítku zkumavky nalepen na primární zkumavku se vzorkem.Tak je zajištěna návaznost identifikovaného jedince na žádance a označené zkumavky s materiálem (primární vzorek).Přiřazené laboratorní číslo je vytištěno na výsledkovém listu v komentáři k výsledku.

 

 

 

7.1.Požadavkové listy (žádanky)

 

Ambulantním lékařům vydává OKB Příbram na biochemická vyšetření oranžové (skenovací ) žádanky formátu A4.Verze posledního tisku z 19.7.2011.  F-Žádanka biochemie

 

 

Lůžková oddělení používají klasické biochemické žádanky nebo výměnné listy, které si vyzvedává oddělení ve skladu MTZ.

 

Na OKB Příbram jsou přijímány i jiné typy žádanek za předpokladu, že jsou vyplněny všechny potřebné  identifikační údaje.

 

Základní identifikační znaky požadované a povinně uváděné na požadavkovém list (žádance):

 

 

7.2.Kritéria pro odmítnutí biologického materiálu nebo požadavkového listu v laboratoři

 

Odmítnout lze:

·         žádanku s biologickým materiálem, na které chybí nebo jsou nečitelné základní údaje pro styk se zdravotní pojišťovnou (číslo pojištěnce, příjmení a jméno, typ zdravotní pojišťovny, IČZ odesílajícího lékaře nebo pracoviště, základní diagnóza) a není možné je doplnit na základě dotazu pacienta a/nebo obsahuje požadavek (požadavky) na vyšetření, která laboratoře komplementu neprovádějí ani nezajišťují.

·         žádanku s ambulantním razítkem u hospitalizovaných pacientů

·         žádanku s razítkem lůžkového oddělení u ambulantních pacientů

·         žádanku nebo odběrovou nádobu znečištěnou biologickým materiálem

·         nádobu s biologickým materiálem, kde není způsob identifikace materiálu z hlediska nezaměnitelnosti dostatečný. Za dostatečnou identifikaci materiálu se považuje splnění uvedených pokynů o nezbytné identifikaci biologického materiálu.

·         nádobu s biologickým materiálem, kde zjevně došlo k porušení doporučení o preanalytické fázi

·         neoznačenou nádobu s biologickým materiálem,

·         biologický materiál bez žádanky (nejde-li o glykemický nebo kortizolový profil hospitalizovaného pacienta, kdy se žádanka dodá na OKB s prvním vzorkem).

 

Nápravná opatření:

·         telefonická informace na příslušné oddělení nebo příslušnému lékaři

·         požadavek nového vzorku biologického materiálu

·         odmítnuté vzorky jsou evidovány v sešitě Nedostatky v příjmu biologického materiálu a  odmítnuté vzorky.

 

 

 

7.3.Postup při nesprávné identifikaci vzorku nebo žádanky

 

Při nedostatečné identifikaci pacienta na biologickém materiálu se analýza neprovádí. Odesílající subjekt obdrží informaci o odmítnutí nesprávně identifikovaného biologického materiálu.

 

Při nedostatečné identifikaci pacienta na žádance se materiál na OKB upraví pro skladování podle preanalytických doporučení a uskladní nejdéle po dobu 72 hodin.Je-li k dispozici údaj o odesílajícím oddělení a alespoň základní identifikace pacienta, OKB se pokusí doplnit chybějící údaje a materiál zpracovat.

 

Odmítnuté vzorky jsou evidovány v sešitě Nedostatky v příjmu biologického materiálu a odmítnuté vzorky.

 

 

 

 

Textové pole: 8. Centrifugace biologického materiálu

 

 

Centrifugace

Pro oddělení krevních elementů od séra (plazmy) se používá centrifugace při  3000 až 3500 otáček po dobu 5 -10 minut při pokojové teplotě. Krev pro stanovení tepelně nestálých analytů (parathormon, osteokalcin, natriuretické peptidy a další) je centrifugována v chlazené centrifuze.                                                                             Předčasné oddělení séra od krevních elementů (dříve než za cca 20 – 30 minut) může vést k dodatečné tvorbě fibrinu a dochází tak k pocentrifugační koagulaci.

Pro centrifugaci močí je vyhrazena jedna centrifuga.Centrifugace močí je prováděna při 2000 ot/ min po dobu 10 minut.

 

 

 

Textové pole: 9. Základní informace k bezpečnosti

 

 

Obecné zásady strategie bezpečnosti práce s biologickým materiálem jsou obsaženy ve Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

 

Na základě této směrnice byly stanoveny tyto zásady pro bezpečnost práce s biologickým materiálem:

 

- každý vzorek krve je nutné považovat za potencionálně infekční. Je nutné zabránit zbytečným manipulacím s krví, které by mohlo vést ke kontaminaci pokožky odebírající osoby, veškerých zařízení používaných při odběru nebo ke vzniku infekčního aerosolu.

- veškeré manipulace s odběrovými jehlami se musí provádět s maximální opatrností

- u  pacientů při odběru krve je nutné k zabránění případného poranění očekávat nenadálé pohyby nebo reakce na vpich.Komplikace se musí hlásit vedoucímu pracoviště.

- žádanky ani vnější strana zkumavky nesmí být kontaminovány biologickým materiálem – toto je důvodem k odmítnutí vzorku. 

- vzorky od pacientů s přenosným virovým onemocněním či multirezistentní nosokomiální (MRSA)nákazou mají být viditelně označeny.

- vzorky jsou přepravovány v uzavřených zkumavkách, které jsou vloženy do stojánku, přepravního kontejneru nebo patrony potrubní pošty tak, aby během přepravy vzorku do laboratoře nemohlo dojít k rozlití, potřísnění biologickým materiálem nebo jinému znehodnocení vzorku.

Do patrony potrubní pošty je nutno vložit buničinu či bublinatou fólii okolo vzorků tak, aby nedošlo k mechanické hemolýze přepravovaného biologického materiálu.

 

 

OKB a všechny spolupracující subjekty jsou povinny tyto pokyny aplikovat v plném rozsahu!!!

 

Textové pole: 10. Odkazy

 

 

MP 039            Preanalytická příručka klinických laboratoří – celoústavní předpis